Coursing 1.4. - Soběšice

Přímo na apríla, jsme s Majtíkem vyrazili na náš další coursingový trénink. Konal se nám přímo za humny a to v Brně Soběšicích v areálu jízdárny v Panské louce. Spolu s námi vyrazil opět kámoš dalmatin Riči a tentokráte i další dalmatinek Vetík. Zanedlouho nastanou coursingové licence a tak jsme chtěli vyzkoušet, jestli Majtíkův zájem o imaginárního zajíce nebyl ojedinělým výstřelkem.

Tentokrát jsme nemuseli ráno brzy vstávat, ale vyrazili jsme až těsně před polednem. Počasí bylo nádherné, sluníčko svítilo a po týdenních děštích, které na Moravě zapříčinili záplavy nebylo ani vidu. Areál v Soběšicích je moc krásný a mě jako milovníka a jezdce očarovali i překrásní koně. V koutku duše jsem ale zapochybovala, jestli koníčci budou to pravé prostředí pro Majtíka. Dráha nebyla oplocená jako v Blansku a tak pokud by nasměroval svůj pohyb ke koním, asi by jsme ho jen těžko lovili.

První běh běžel Majtík spolu s pitbulkou Coni. Opravdu jim to šlo a slušelo jim to a Majtík běžel tak pěkně, že Bára s Karlosem uvažovala, s kým ho dávat do páru do budoucna, protože peruáni kromě něj žádní neběhají. Nakonec dospěli k závěru, že by mohl být dobrým partnerem pro vipety. No uvidíme co nám osud připraví.

Druhý běh běžel s parsonkou Kristyn. Protože byla menší, poskytli jsme jim velký náskok a přesto že běžela nádherně, Majtík ji v pohodě dohonil. Dokonce chtěl i zakousnout střapec, ale pokud to neudělá hned po doběhu, ztrácí o něj zájem. No aspoň máme do budoucna co zlepšovat. Druhý běh natočil kamarád na video, takže do budoucna snad přibude i na stránečky. Budeme se snažit.

Po trémninku jsme si zašli na dobrou baštu do místní restaurace, do které můžou i pejsci, takže Majtík byl samo s námi a než nám donesli jídlo, mohla jsem sledovat prosklenými okny i nádherné koně při tréninku na místní jízdárně. 22. a 23.4. nás čekají licenční běhy Otrokovicích a potom už můžeme sbírat vavříny, takže nám držte pěsti.