Budapešť 21.12.2008 Šampion šampionů

Dny do plánované výstavy útíkaly jako voda, blížil se plíživě i čas Vánoc a já nějak moc nestíhala. A tak jsem až tři dny před výstavou po telefonátu Jitky Konečné zjistila že nemám vstupák, moje první slova byla že pojedu asi do….., Budapešť jsem v tu chvilku na jazyku neměla. Díky Evě Linhartové a Hance Hričiakové za pomoc a kontaktování výstavní kanceláře v Budapešťi, jinak bych asi seděla doma, neb na můj e-mail dosud nedošla odpověď. Pátek tím pádem konečně přinesl že jsem já i pes ve výstavním katalogu, a můj výdech byl opravdu veliký.
Dva dny před Champion dog Show, začalo řešení co na sebe, moje poradkyně Jitka schválila výběr dlouhých tm.modrých šatů s živůtkem vyšitých flitry. Já si to sice až tak nemyslela, ale přeci jenom jedu na vrchol výstavní sezony.
21.12.2008 se ve tři ráno ve složení Jitka s Wilim ( Wild Horse Favonius Poland ), Katka s Gigim ( Gigolo King Eve-Bler )a já s Majtíkem ( Capac Mayta Pazzda )vydala naše dámská jízda směr Budapešť. Katka a Jitka jely na NV Budapešť Derby a já na odpolední výstavu Champion dog Show. Cesta byla příjemná a rychle nám utíkala.
Sice je pravda že po vystoupení Katky pro dálniční známku už jsme o ni po půl hodině docela měly strach, ale vrátila se dřív než jsme jí šly hledat…ale už moc nechybělo.
Po vystoupení ráno s teple vyhřátého auta nam Budapešť připoměla spíše Sibiř a naše nahá smečka si myslela totéž. První nemilá příhoda se udála hned při vstupu na výstavu, tím že jsem neměla vstupní list, ale jenom e-mail mi bylo vysvětlováno že si musím zaplatit vstupné. Paní u dveří se zarputile tvářila že neumí číst a divila se že neumím maďarsky. Po delším handrkování nohama rukama mých i Jitčiných( víc hlav víc ví zde neplatilo ), jsem byla vpuštěná dovnitř.
Další veselá příhoda mě čekala po otevření katalogu, kde jsem sice já i Majtík byla, ale trochu se mi změnil pes a to na malého mexického naháče. Vtipné mi to nepřipadalo, sice teď se tomu docela už směju, ale můj výraz byl v tu chvíli vraždící. Musela jsem předložit originál rodokmenu a nebudete mi to věřit ale celých 10 hodin jsem nevěděla jestli budu mít psa přeřazeného jako peruána, maďarsky prostě nerozumím. Navíc naše strategické místo nedaleko dveří začalo mít během dopoledne první trhlinky, snad každý pes který šel kolem se vyvenčil.
Kolem 12 hodiny jsem držela pěsti zástupcům z ČR u kruhu čínských chocholatých psů, i když už se předem vědělo kdo že vyhraje. Někdy jsou kostky vrženy dopředu a i na to si musí vystavovatel zvyknout, titul BOB si odnesla fenečka z chovu paní rozhodčí… Musím ale napsat že se paní rozhodčí chovala k pejskům moc hezky a i kruh byl moc pěkně prostorný i potažený koberci. Měla jsem radost s Wilíka kterého máme s Jitkou dohromady, pejsek se krásně vystavoval.
Tak a teď nás jen čekalo vyčkat do 15.30 na zahájení šampioní šou, čekání bylo nekonečné a navíc začínala být v hale docela zima. Celá naše smečka byla ale v naprosté pohodě, kluci si spolu moc rozuměli a svojí povahou dělali naháčům perfektní reklamu. Co bylo na této výstavě milé a moc se nám líbilo, bylo fotografování psů s krásným pozadím, žádná jsme tomuto lákadlu neodolala. Já s Jitkou jsem ještě neodolala kuřecímu stehnu z hranolkama za 13 euro, sice jsme žádná nešvidrala ale hlad jsme měly pořádný.

V 16 hodin jsem si oblékla výstavní šaty, soutěž začínala mít pěkné zpoždění a já si připadala jako nahá v trní. Nikde nikdo okolo v šatech nebyl, zato riflí, teplákových souprav a barevných šusťáků bylo k vidění dosti…díky moc holkám za utěšování že na takovou událost šaty patří, pro mě to byl vrchol…že by výstavní sezony? Po dvou a půl hodinovém spoždění výstava začala a já se dostala k posouzení přesně v 20.30 hodin. Všechny naháče posuzoval velice příjemný a šarmantí pan Tamás Jakkel( HU ). Majtík se předvedl pěkně i když už byl unavený a získal V1, Champion male winner 2008 , BOB. Číňánků bylo více,u psů vyhrál a titul V1, Champion male winner 2008 , BOB si odnesl Sasquehanna Czarownik a u fen V1,Champion female winner 2008 si ho odnesla Nely Pupo-Haichi. Fenečce s Hankou celá výprava z ČR tleskala a držela pěsti.
Nakonec jsem se proběhla ve finálovém kruhu i s Majtíkem, dostala milý dárek v podobě poháru a v 23.30 jsme daly Budapešti sbohem.
Cesta tentokrát utíkala hůř, snažila jsem se neusnout a mluvit s Katkou která řídila. Potkal nás vydatný déšť se sněhem, hustá mlha a i objížďka přes staveniště. Kolem půl čtvrté jsme byly v Blansku a moje postel mě i Majtíkovi připadala jako nejlepší zakončení letošní výstavní sezony.

Tak jsem se konečně dočkala vstupního listu, přišel 2.1.2009, ve stejný den přišel i vstupní list na Olomouc…kde má Wilda místo Favonius – Fafonius a já mám jméno Jurdová Jitka ( taky docela sranda ).